Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změna prokrvení paravertebrálních svalů při aplikaci kompresivní terapie
Jandera, Tomáš ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Změna prokrvení paravertebrálních svalů při aplikaci kompresivní terapie Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jaký efekt má kompresivní terapie na prokrvení paravertebrálních svalů při aplikaci flossingové pásky kolem trupu. Druhým cílem je teoreticky seznámit čtenáře s kompresivními metodami používanými v praxi. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 33 probandů (22 mužů a 11 žen) ve věku 20-35 let s průměrným věkem 23,64 let (± 2,41 let). Probandi před měřením vyplnili dotazník pro získání základních anamnestických informací. Dále bylo zjištěno rozvíjení bederní páteře do flexe pomocí modifikované Schoberovy vzdálenosti a byla umístěna elektroda přístroje Précisé 8008 na pravý paravertebrální val zhruba ve výši Th/L přechodu pro zjištění prokrvení. Flossingová páska byla aplikována po dobu 2 minut kolem trupu v oblasti bederní páteře. Po sejmutí pásky bylo znovu změřeno rozvíjení bederní páteře do flexe. Získaná data byla zpracována za pomoci popisné statistiky a párového T-testu. Statistická významnost u všech T-testů byla posuzována na kritické hladině významnosti 0,05. Výsledky: Bylo prokázáno, že dochází ke změnám prokrvení paravertebrálních svalů v průběhu a po aplikaci flossingu. Nebyl prokázán statisticky významný vliv flossingu na depresi prokrvení (p>0,05) paravertebrálních...
Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii
Kuncová, Eliška ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit změnu prokrvení svalu při kompresivní terapii a to konkrétně při flossingu. Dalším cílem je seznámení s kompresivními technikami. Metody: V naší práci jsme využili anamnestického dotazníku, pro získání základních informací o probandech. Flossing byl aplikován na pravé rameno po dobu 2 minut. Měření prokrvení proběhlo na přístroji Précisé 8008 a data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky, testování za pomoci lineárního modelu, testu ANOVA a T-testu. Výsledky: Zjistili jsme, že vývoj prokrvení m. biceps brachii během a po aplikaci je variabilní. Po aplikaci flossingu dochází ke statisticky významným změnám v prokrvení na horní končetině (kde byl aplikován flossing) a následně po aplikaci dochází ke zlepšení prokrvení svalu (TcpO2). Na protilehlé končetině (kde nebyl flossing aplikován) dochází také k změně v prokrvení, avšak tato změna je statisticky významná v době nejnižšího prokrvení na končetině, kde byl flossing aplikován, a 15 minut po naměření nejnižší hodnoty perfuze. Dále bylo zjištěno, že po kompresivní terapii flossing nedochází k rychlému návratu prokrvení k původní hodnotě na horní končetině, kde byl aplikován flossing, neboť průměrná doba poklesu je kratší než doba návratu prokrvení na...
Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii
Kuncová, Eliška ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit změnu prokrvení svalu při kompresivní terapii a to konkrétně při flossingu. Dalším cílem je seznámení s kompresivními technikami. Metody: V naší práci jsme využili anamnestického dotazníku, pro získání základních informací o probandech. Flossing byl aplikován na pravé rameno po dobu 2 minut. Měření prokrvení proběhlo na přístroji Précisé 8008 a data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky, testování za pomoci lineárního modelu, testu ANOVA a T-testu. Výsledky: Zjistili jsme, že vývoj prokrvení m. biceps brachii během a po aplikaci je variabilní. Po aplikaci flossingu dochází ke statisticky významným změnám v prokrvení na horní končetině (kde byl aplikován flossing) a následně po aplikaci dochází ke zlepšení prokrvení svalu (TcpO2). Na protilehlé končetině (kde nebyl flossing aplikován) dochází také k změně v prokrvení, avšak tato změna je statisticky významná v době nejnižšího prokrvení na končetině, kde byl flossing aplikován, a 15 minut po naměření nejnižší hodnoty perfuze. Dále bylo zjištěno, že po kompresivní terapii flossing nedochází k rychlému návratu prokrvení k původní hodnotě na horní končetině, kde byl aplikován flossing, neboť průměrná doba poklesu je kratší než doba návratu prokrvení na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.